Břevnov aneb z města k městské čtvrti

Těžko uvěřit, že Břevnov byl původ­ně samostat­ným městem, ale do roku 1907 tomu tak bylo. To vše se změni­lo po návštěvě císaře Fran­tiš­ka Jose­fa I. Díky jeho proslovu se z měs­ta sta­la měst­ská čtvrť. Kromě toho­to omy­lu se ovšem, co se týče his­to­rie Břevno­va, můžeme také dozvědět lec­cos i o vzniku kláštera, ke které­mu se váže mno­ho zají­mavých leg­end. Nemůže­meale opome­nout původ názvu Břevno­va, který je více než zají­mavý a pro něk­teré možná i vcelku úsměvný.

Břevnov byla původ­ně malá ves, kde se nacháze­ly zejmé­na venkovské statky, větši­nou se zvoničk­ou. Pos­tu­pem času se ovšem ves­nický styl Břevno­va měnil. Začaly se zde více stavět domy měst­ského a mal­oměst­ského sty­lu. Tato změ­na sou­visela s nárůstem poč­tu oby­va­tel, který pos­tup­ně narůstal. 

Nut­no ještě zmínit, že v min­u­losti exis­to­vala tro­jice Břevno­va: Velký Břevnov s Břevnovským klášterem, Malý Břevnov a Tejn­ka. Z těch­to tří původ­ně církevních vrch­nos­ten­ských statků vyrost­la později příměst­ská obec.

Velký Břevnov je Břevnov, který známe dnes, Malý Břevnov u Bílé Hory exis­tu­je dodnes a ste­jně tak i Tejnka.

Leg­endy Břevno­va a jeho názvů

Název Břevnov a jeho his­to­rie se vztahu­je ke klášteru, ke které­mu se pojí hned něko­lik legend: 

První leg­en­da, která pochází z Hájkovy kro­niky, praví, že klášter získal své poj­men­ování podle kusu dubového dře­va. Toto dubové dře­vo našli zak­la­datelé u pramene poto­ka Brusnice.

            Další leg­en­da mlu­ví o tom, že v roce 993 na lovu, který se kon­al na Břevnově, setkali dva výz­nam­ní lidé té doby: biskup Vojtěch a kníže Boleslav. Tito dva vážení muži společně poz­nali mís­to, které jim ve snu pošep­tal Boží hlas. Ten jim prý přikázal, aby zde založili klášter a přivedli k němu bra­try Řádu sv. Benedikta.

Čímž se konečně dostáváme ke vzniku měst­ské čtvrti:

Vše zača­lo v dub­nu roku 1907. Císař Fran­tišek Josef I. se rozhodl, že při­jede navštívit Břevnov. Aby ozře­jmil, jak si váží pohostin­nos­ti a laskavosti občanů, rozhodl se jim na důkaz vděčnos­ti poděko­vat proslovem. 

Císař Fran­tišek Josef I. ovšem neovlá­dal dobře češt­inu a tak se při svém proslovu spletl a omylem pronesl, že děku­je měs­tu za vlíd­né při­jetí. Netr­va­lo dlouho a občané si vyžá­dali od císaře dekret, který potvr­zo­val povýšení Břevno­va na město.

Občané si statu­tu měs­ta uží­vali do sytosti, ale jejich radovánky netr­valy dlouho. Kolem roku 1922 byl Břevnov připo­jen k Praze a z měs­ta se tak sta­la měst­ská čtvrť.

Nap­sala Kateři­na Cmerová. Autork­ou ilus­trace pro Bétéčko je Anna Vokounová. 

Stýská se vám po kreativ­itě? Zapo­jte se do jed­no­ho z našich kurzů! Stačí kli­knout na ikonku: 

Napsat komentář