První editorial našeho webového revue vzniká jaksi na hraně. Jediná hrana, která padla za vlast, je ovšem hrana měsíce; alespoň se budete moci hned na začátku června těšit na další příspěvek.
Rozkoly ve výsledcích finančních prognóz naší země a jejího dalšího směřování symbolicky doplňuje podobná nestálost a vrtkavost počasí s teplotami parného června prostřídávané aprílovými lijáky, na spadnutí je krom deště i otevření zahrádek – parky a zeleň se však již obsypaly lidmi natolik, že louky s pampeliškami a sedmikráskami vypadají oproti tomuhle výkvětu jako šumaři. Velký krajíc úlevy snad zaslouženě ukousne značná část obyvatel s ukončením rotační výuky. No a Kaštan? Ten razí zásadu se v tomhle nečase hlavně semknout a přežít. Protože je však atmosféra vcelku taková královna Koloběžka, nu však víte, oblečená-neoblečená, obutá-neobutá, vskutku
Kolegové ze Scény Unijazzu, klobouk dolů, se naučili během pandemie spouštět a zaštiťovat streamovací akce, tedy vás jistě neminulo pár koncertů přímo z pódia, sousedské Popmuseum již mohlo otevřít a Atelier Kaštan, ač by se možná zdálo, že spí, spustil také pár kurzů online. Nu a když už bylo shůry dáno, přivítal ve výuce také pár jednotlivců. Hodně nám chybí dětské kolektivy a někde v skrytu duše bychom se vsadili, že i my snad chybíme dětským kolektivům. Na jejich ztracené kroužky bychom líply klíč, který by pasoval do našeho zámku a bylo by. Zatím se pouze statečný rytíř přes neprostupné keře prosekává k Šípkové Růžence.
Co se týče redakce, tak to je zas příběh o Vřeteni, člunku a jehle alias Na koleni. Nechtěli jsme tu naši webovou stránku, nevěstu, ani přespříliš bohatou, ani nuznou a chudou, jen ještě nevíme, jak příběh dopadne. Protože se učíme řemeslu se vším všudy, zatím si po nocích čteme příspěvky typu: „Jak na webovém rozhraní přidat pevnou mezeru k neslabičným předložkám a spojkám,“ případně jak tamtéž odstranit spojky na konci řádku a podobné fígle. Upřednostnili jsme zatím obsah před typografickou úpravou, ale vše vynahradíme vzápětí.
Během rozjezdu revue nám nicméně přibyly hned tři redaktorky: Ester, Veronika a Anna; takříkajíc počet hlavního, sudičkového osazenstva, jak se na správnou pohádku sluší. První redakční setkání proběhlo venku právě za toho našeho zmíněného proměnlivého počasí; sice bez Ubrousku, prostři se, ale budiž. Redaktorka Veronika se ujala prvního zápisu,
Tudíž si hned můžete přát tři přání, s naší chrabrostí se vám jich v obsahu našeho nekonečného webového čísla pokusíme splnit na sta tisíce.
Nám už se taky jedno splnilo. Vznik tohoto webu podpořil sám Atelier Kaštan, Městská část Praha 6 a webové rozhraní navíc rozjel sám principál Atelieru Kaštan, David Válka. Děkujeme za to a těšíme se moc na vás, naše čtenáře. Třetí přání je veskrze prosté, ať vás naše psaní těší!
Krásný zbytek května
Warana Psavomorecká