O době královny Koloběžky, třech sudičkách a brunátné šéfredaktorce

První edi­to­r­i­al naše­ho webového revue vzniká jak­si na hraně. Jed­iná hrana, která pad­la za vlast, je ovšem hrana měsíce; ale­spoň se budete moci hned na začátku červ­na těšit na další příspěvek.

Rozkoly ve výsled­cích finančních prognóz naší země a jejího dalšího směřování sym­bol­icky doplňu­je podob­ná nestálost a vrtkavost počasí s teplota­mi parného červ­na prostřídá­vané aprílový­mi lijáky, na spad­nutí je krom deště i otevření zahrádek – parky a zeleň se však již obsy­paly lid­mi nato­lik, že louky s pam­peliška­mi a sed­mikráska­mi vypada­jí opro­ti tomuh­le výkvě­tu jako šumaři. Velký kra­jíc úlevy snad zaslouženě ukousne značná část oby­va­tel s ukončením rotační výuky. No a Kaš­tan? Ten razí zásadu se v tomh­le nečase hlavně sem­knout a přežít. Pro­tože je však atmos­féra vcelku taková králov­na Koloběž­ka, nu však víte, oblečená-neoblečená, obutá-neobutá, vskutku dar-nedar, moh­lo by to ten­tokrát, doufáme, i pohád­kově dopadnout. 

Kole­gové ze Scény Uni­jaz­zu, klobouk dolů, se naučili během pan­demie spouštět a zaštiťo­vat streamovací akce, tedy vás jistě neminu­lo pár kon­certů pří­mo z pódia, soused­ské Pop­mu­se­um již moh­lo otevřít a Ate­lier Kaš­tan, ač by se možná zdá­lo, že spí, spustil také pár kurzů online. Nu a když už bylo shůry dáno, přiví­tal ve výuce také pár jed­notlivců. Hod­ně nám chy­bí dět­ské kolek­tivy a někde v skry­tu duše bychom se vsadili, že i my snad chy­bíme dět­ským kolek­tivům. Na jejich ztra­cené kroužky bychom líply klíč, který by paso­val do naše­ho zámku a bylo by. Zatím se pouze statečný rytíř přes nepros­tup­né keře pros­ekává k Šíp­kové Růžence.

Co se týče redakce, tak to je zas příběh o Vřeteni, člunku a jehle alias Na koleni. Nechtěli jsme tu naši webovou stránku, nevěs­tu, ani pře­spříliš boha­tou, ani nuz­nou a chu­dou, jen ještě nevíme, jak příběh dopadne. Pro­tože se učíme řemes­lu se vším všudy, zatím si po nocích čteme příspěvky typu: „Jak na webovém rozhraní při­dat pev­nou mezeru k nes­labičným před­ložkám a spo­jkám,“ pří­pad­ně jak tamtéž odstran­it spo­jky na kon­ci řád­ku a podob­né fígle. Upřed­nos­t­nili jsme zatím obsah před typografick­ou úpravou, ale vše vynahradíme vzápětí.

Během roz­jez­du revue nám nicméně přiby­ly hned tři redak­torky: Ester, Veroni­ka a Anna; takříka­jíc počet hlavního, sudičkového osazen­st­va, jak se na správ­nou pohád­ku sluší. První redakční setkání proběh­lo venku právě za toho naše­ho zmíněného proměn­livého počasí; sice bez Ubrousku, prostři se, ale budiž. Redak­tor­ka Veroni­ka se ujala prvního zápisu, vezmeme-li v potaz, že pro množství řečeného a vlast­ních nápadů pop­sala přes polov­inu listů, ale taky je nut­no říct, že měla na kra­jíčku – tedy ne slzy, ale nejap­nou otázku. Vybaví se vám slavná hláš­ka z Lotran­da a Zube­jdy: „Vy jste rudý jako rudoch pane, nejste indián?“ tak přes­ně takovou. Asi by to dopad­lo všeli­jak, ovšem, neod­váži­la se. Co měla taky chuděra dělat, když si šéfredak­tor­ka zbůh­dar­ma vysedává napro­ti ní a jak se jí sypou slo­va od pusy, brunát­ní a brunát­ní. Situ­ace se vyjas­ní až ve chvíli, kdy si po skončení schůzky položí ruce na rozpálené tváře. — Za vztek moh­lo ten­tokrát slunce, redakční rada si může napoprvé vydech­nout. Šéfredak­tor­ka příště možná dojde s nějaký­mi těmi kruhy pod oči­ma a něko­li­ka mod­ři­na­mi, které jí v zápalu hry uštědří redakční maskot, irský ter­iér Alan, pří­pad­ně s pár škrában­ci za to, že se edi­to­ri­alům upisu­je na moc dlouho. Toho se nikdo nemusí děsit. Snad jenom šéfredak­tor­ka masko­tových výpadů. Však víte, jak je to v těch pohád­kách – všech­no dobře dopadne. 

Tudíž si hned můžete přát tři přání, s naší chrabrostí se vám jich v obsahu naše­ho nekonečného webového čís­la pokusíme splnit na sta tisíce.

Nám už se taky jed­no splni­lo. Vznik toho­to webu pod­pořil sám Ate­lier Kaš­tan, Měst­ská část Pra­ha 6 a webové rozhraní navíc roz­jel sám prin­cipál Ate­lieru Kaš­tan, David Vál­ka. Děku­jeme za to a těšíme se moc na vás, naše čtenáře. Třetí přání je veskrze prosté, ať vás naše psaní těší!

Krás­ný zbytek květ­na
Warana Psavo­morecká